sobota 14. prosince 2019 Lýdie

Jedná se o blog, názory redakce se nemusí s názory autora shodovat.

Olomucium #7 Work hard - Play Harder!

, aktualizováno 23. listopadu 2019, 13:30

Konečně je pracovní týden za námi a je tu pátek! No jo, proč jsou ale ulice našeho krásného města okupovány podnapilými záhrobníky? A jóóó! Dyť k nám přes velkou louži připlul USA svátek - Halloween!

Po náročném pracovním týdnu, který byl večer co večer zakončen intenzivním tréningem vedoucím ke zušlechtění našich postav jsme se s Filipem rozhodli, že si zasloužíme pořádnou odměnu! Vyrazili jsme proto do víru velkoměsta, abychom se na vlastní oči přesvědčili...

...že všechny naše snahy byly zbytečné.

Já sice nejsem zastáncem případů, kdy americké svátky vytlačují ty naše. Když se na to ale podívám z jiného hlediska a zašátrám ve vzpomínkách z dětství na dušičky, tak si nikde nevybavuji polonahé studentky kroutící se kolem tyče s lahví tequily v ruce. Možná tak babičku kroutící si prsty při snaze rozžehnout sirkou zvlhlý knot v jednom z třiceti červených kalíšcích na Městském hřbitově.

Takže: Ať žije halloween!

"Pojď! Jdeme do Jan-Paula!" zavelel Filip a rozrazil si cestu k šatně v našem nejoblíbenějším podniku. Postupem večera se díky vysoké teplotě a vlhkosti v klubu stávaly sexy zombie i z dívek, které původně v masce vůbec nepřišly. 

"Tam ta! Ta na mě furt hledí!" upozorňoval jsem Filipa nenápadným máváním napnutou paží na nejblíže sedící krásku v černém latexu a děrovaných punčocháčích a než bych počkal na jeho názor, vydal jsem se k ní.

Ani nevím, jak se mi to povedlo, ale přibližně po sedmnácté tequile mi nabídla, že mi ukáže svůj podkrovní byt v centru. Významně jsem kývl na svého sparingpartnera, aby si mého úspěchu všiml a nechal se za ruku odtáhnout do malé garsonky ve čtvrtém patře v Denisově ulici.

"Co chceš teď proboha vařit ?" třeštil jsem na ní oči, když natáhla na třicet minut kuchyňský budík ležící na nočním stolku a sundala si oblečení.

"Že by vejce? Ta se ti přece musí za tak dlouho rozvař...!" mumlal jsem jí přes prst, kterým se mi snažila zacpat ústa.

Když jsem se po třiatřiceti minutách vrátil do Jan-Paula, byl jsem sice o patnáct stovek chudší, ale zato jsem získal cennou životní zkušeností - a kdo ví? Třeba i venerologickou chorobou.

Rozhodl jsem se tedy pro menší změnu taktiky a pro další popíjení tequily jsem si vybral partnerku, která do klubu přišla v přestrojení za starou babiznu. Zřejmě parodie na některou z pohádek bří Grimmů.

Prozíravější z Vás už zřejmě tuší, že o žádný převlek nešlo a ranní paprsky mi odhalily, že nejen večer, ale i ráno bude pěknej horor... 

Autoři

Štítky Blog

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.