úterý 11. srpna 2020 Zuzana

DRBNA HISTORIČKA: Ke vzniku kostela na Svatém Kopečku pomohla vánice

Půldruhé hodiny chůze východně od centra Olomouce se zvedá na pokraji kdysi hlubokých lesů pahorek, z něhož je možný nádherný rozhled po celé Hané. Již v dávných dobách se pro něj vžil název Svatý Kopeček. Na jeho vrcholku stojí poutní chrám se dvěma mohutnými věžemi a přilehlými frontami bývalých klášterních budov řádu premonstrátů. Chrám byl zasvěcen Panně Marii, kterou každoročně při pouti uctívaly zástupy zbožných poutníků.

O založení chrámu se traduje pověst, která přetrvala až do dnešních dob. V Olomouci v té době žil již od svého mládí zámožný kupec s vínem Jan Andrýsek. Často zajížděl do sousedních zemí, především do Uher, kde nakupoval víno. Při jedné takové cestě roku 1625 přenocoval ve vesnici Lulči nedaleko Vyškova. Další den byla neděle, a tak se šel jako zbožný křesťan pomodlit do kostelíka sv. Martina, rozkládajícího se na kopci uprostřed hlubokých lesů. dyž vyšel se svou čeledí z kostela, naskytl se mu nádherný pohled na malebné seskupení vesniček hluboko pod ním a na v ranním slunci zářící kraj. Byl to úchvatný pohled. Zbožný a dojatý Andrýsek v té chvíli přísahal, že půjdou-li mu obchody stejně jako dosud, založí na podobném místě poblíž Olomouce podobný stánek boží.

V dalších letech opravdu jeho snažení přineslo úspěch. Andrýskovo jmění vzrostlo a často se mu stávalo, že se mu ve snu připomínal učiněný slib. Proto si umínil, že s dílem začne co nejdříve. 26. února 1629 vyjel na koni z městské brány, vyhledat vhodné místo. Jel dlouho směrem na východ, až ho sněhová vánice zahnala za vesnici Droždín. Poněvadž ho ostrý vítr i sníh šlehal do tváře, stáhl si přes obličej kápi, povolil koni uzdu a nechal ho jít volným krokem. Netrvalo dlouho a kůň se sám zastavil. Vánice ustala a Andrýsek se rozhlédl. Hned poznal, že našel vhodní místo. Označil místo několika suchými větvemi a snažil se zapamatovat si jeho polohu. Poté ujížděl zpět do Olomouce. Cestou se od jednoho rolníka dozvěděl, že les patří klášteru Hradisku.

Zašel proto za opatem a poprosil ho: „Důstojný otče opate, učinil jsem slib Panně Marii, že k její poctě vystavím kapli. Již i místo jsem vyhledal, krásné, na vrcholku kopce, z nějž je nádherný pohled po celém kraji."

„Kde je ono místo, zbožný muži?" otázal se opat.

„Na severovýchod od Olomouce, na pokraji krásných lesů, které náleží vašemu klášteru, důstojný otče opate."

„Milerád svolím a budu podporovat tvůj zbožný úmysl, neboť každé snažení člověka, jako tvora božího, má přispět k větší slávě boží. Také náš klášter rád přispěje skrovnou hřivnou k uskutečnění tohoto velkého díla. Jeho jménem ti pozemky daruji a zároveň dávám povolení postavit na nich chrám. Přeji ti v provádění tvých plánů mnoho zdaru a dílu tvému požehnání dávám."

V letních měsících téhož roku byl položen a posvěcen základní kámen kostela. Práce rychle pokračovaly a za tři roky byla stavba hotova. 3. dubna 1633 se zde sešli lidé z blízkého i širokého okolí a kaple byla vysvěcena olomouckým světícím biskupem Filipem Breunerem. A lidé byli svědky zázraku. Slepému baronovi Alexandru z Borů, který nešťastnou náhodou oslepl a léčil se v Olomouci u známých lékařů, se při obřadu vrátil zrak. Zvěst o jeho zázračném uzdravení se rozlétla Moravou. Kaple, zasvěcená Panně Marii, se zakrátko stala oblíbeným poutním místem.

Netrvalo však dlouho a kaple byla zpustošena a zneuctěna. Roku 1642 přitrhli k Olomouci Švédové, dobyli město a také vyplenili a spálili klášter Hradisko i kostel na Svatém Kopečku. Přitom nevysvětlitelným způsobem z kaple zmizel i obraz Panny Marie. Po jejich odchodu se Andrýsek spolu s premonstráty postaral o obnovu poutního místa a místo původní kaple postavil kostelík. V předvečer jeho slavnostního otevření přišel k Andrýskovi neznámý stařec a předal mu pečlivě zabalený ztracený obraz se slovy: „Nesu vám to, co vám právem náleží. Vím, že hledáte obraz Matky Boží, i já ji ctím a prosím proto, aby její obraz přišel na původní místo."

Zpráva o znovuobjevení obrazu se rychle rozšířila a kostelík na Svatém Kopečku, jak se mu později začalo říkat, se opět stal cílem zástupů poutníků. Těm však jeho skromné prostory již nestačily a tak se hradiský opat rozhodl postavit místo něj monumentální chrám. Jeho vysvěcení roku 1679 se však Jan Andrýsek již nedočkal. Zemřel v roce 1673.

Z historického hlediska se těžko dokládá, jestli je pověst o založení Svatého Kopečka pravdivá, či nikoliv. Jan Andrýsek je skutečnou historickou postavou, stejně tak obraz Panny Marie se z kaple ztratil. O stavbě kaple ale neexistují žádné doklady, víme však, že kostelík zde byl opravdu postaven premonstráty v letech 1669-1679. Dnešní podoba svatokopeckého chrámu je z let 1714-1721. Autorem pověsti je zřejmě kronikář kláštera Hradisko Michal Siebeneicher.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo2 čtenářů

Foto By Michal Maňas (User:snek01) (Own work) [CC BY-SA 2.5 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5)], via Wikimedia Commons, Jarda 75 [CC BY-SA (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)] | Zdroj vkol.cz

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.