středa 19. února 2020 Patrik

PO STOPÁCH... Jaroslava Dejmala, cukráře, který si získal nejen Olomoučany vyhlášenými bonbony

Dnešní rubrika PO STOPÁCH... bude hodně sladkou záležitostí. Vydáme se totiž historií slavného cukráře Jaroslava Dejmala, který byl v 20. století nejen v Olomouci známý svými cukrářskými výrobky. Tak dobrou chuť!

Jaroslav Dejmal byl nejstarším z osmi dětí jihlavského ševce Leopolda Dejmala. Po vyučení cukrářem odešel v roce 1910 do Vídně. Zde získával zkušenosti u renomovaných firem Louis Lehmann a Julius Menschl. V říjnu 1913 nastoupil vojenskou službu. Po skončení první světové války byl v roce 1919 přidělen k leteckému útvaru do Olomouce, kde se natrvalo usadil a v roce 1922 oženil s bankovní úřednicí Helenou Přikrylovou (1902−1995). V Olomouci začal pracovat jako cukrářský dělník u firmy Hrachovina a Večerka, brzy se však osamostatnil v Sokolské ulici. V roce 1920 se mu podařilo získat cukrárnu na ulici 28. října. Od dětství byl nadšeným členem Sokola, v olomoucké tělocvičné jednotě několik let působil jako místonáčelník. Aktivně pracoval ve výboru Společenstva cukrářů, perníkářů, voskařů, čokoládovníků, koláčníků, mandoletářů a výrobců kandit, kde zastával funkci jednatele. Zároveň vyučoval na odborné cukrářské škole.

Strategií Dejmalova podnikání byl důraz na vysokou kvalitu a originalita sortimentu. Věhlas si získal především svými bonbóny − čokoládovými, nugátovými, mandlovými, marcipánovými a griliášovými. Velkou péči věnoval také obalům, etiketám a propagaci. Spolupracoval s předním odborníkem v oblasti reklamy Jiřím Solarem (1898−1981), který pro něj vypracoval například slogan Bonbon Dejmal – báseň chuti nebo firemní logo Dejmal. Největší rozkvět prožíval podnik v druhé polovině 30. let. Dejmal rozšířil výrobu, nechal adaptovat interiér cukrárny, jeho výrobky sbíraly nejvyšší ocenění na mezinárodních výstavách (Brusel 1935, Rotterdam 1936, Paříž 1937, Athény 1939). K pravidelným zákazníkům patřily divadelní osobnosti (Jára Pospíšil, Eduard Haken, Beno Blachut, Oldřich Nový, Josef Bek) i manželka prezidenta republiky Hana Benešová.  Nedostatek surovin během druhé světové války i v době poválečné zapříčinil ukončení výroby bonbónů. Dejmalova cukrárna byla v rámci znárodňovacího procesu v roce 1949 připojena k národnímu podniku Československé hotely a její bývalý majitel zde do roku 1960 pracoval jako vedoucí.


Redakce Olomoucké Drbny děkuje Vlastivědnému muzeu a autorům knihy Osobnosti Olomouckého kraje za možnost zveřejnění původních textů.

Autoři | Foto Fotoarchiv Vlastivědného muzea v Olomouci | Zdroj kniha Osobnosti Olomouckého kraje

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.