úterý 19. listopadu 2019 Alžběta

ROZHOVOR: Olomoučtí kluci z Copterfilmu berou vše s nadhledem, a to doslova

V poslední době se ve filmech často používají letecké záběry z dronů, bezpilotních letadel řízených na dálku. Jednu z mála licencí, která opravňuje natáčení ze vzduchu, má dvojce z Olomouce Filip Brázdil a Antonín Nevrlý.

 

Šestadvacetiletý Filip Brázdil byl pilot RC akrobatických modelů vrtulníku, věnoval se modelářství a účastnil se akrobatických soutěží. „Na jednu stranu je krásné, když se vám koníček stane prací, ale na druhou stranu tak přestává být koníčkem a odpočinkem,“ říká Filip.

 

 

 

A jeho kolega, dvaatřicetiletý Antonín Nevrlý mu přizvukuje: „Je to jakoby si šel profesionální fotbalista zahrát s klukama fotbal ještě po zápase.“ Antonín působil pět let v médiích jako kameraman na televizi Nova, ale kvůli snižovaní stavu ho propustili. Najednou byl bez práce a přemýšlel, co by mohl dělat.

 

 

 

Jak jste se vlastně poznali?
Filip: Od začátku to děláme s kolegou dohromady. První jsme se poznali přes modelářství a akrobatické vrtulníky. První impulz vzešel od Antonína. Chtěl spojit oba naše koníčky, a to natáčení a létání. To bylo před šesti, sedmi lety.
Tonda: Oslovil jsem Filipa, i když jsem ho pořádně neznal, viděli jsme se párkrát. Říkal jsem si, je to mladý kluk, šikovný, ten by se mi hodil. Zašli jsme na pivo, probírali nápady, jak se to u piva většinou dělá. Ale jsem rád, že to pouze u nápadu nezůstalo a mohli jsme to realizovat.
Filip: Řekl jsem si proč ne a nakonec jsme se domluvili.


Jaké byly vaše začátky?
Filip: Teď jsou drony takovým boomem a každý o nich mluví, ale když jsme začínali my, tak jsme neměli moc materiálů ohledně létání s museli se to všechno naučit sami.
Tonda: Znal jsem jednoho borce z Ameriky, který létal a ještě dalšího ze Španělska. Hltal jsem každé video, které vypustili. Bylo jich tak málo, že jsem znal všechny droní videa.


Co všechno jste museli udělat pro to, abyste s drony mohli létat?
Filip: První jsme se museli registrovat na Úřadu civilního letectví ČR a získat veškerá povolení a složit praktické i teoretické zkoušky. Každý dron, který postavíme, musí projít kontrolou. Pak je vystaveno povolení k létání na daný stroj. To vše ale nestačí a ještě potřebujeme povolení k leteckým pracím, ať už k osobní potřebě nebo za peníze. Když chceme letět, musíme dodržovat přísná bezpečnostní opatření a získat různá povolení.Nemůžeme létat jen tak kde se nám zachce. Když jsme například natáčeli záběry do klipu pro Univerzitu Palackého „Když se ohlédnu, vidím Olomouc",  museli jsme mít povolení města a navíc natáčet v sobotu ráno, kdy je na náměstí nejméně lidí. Pomáhala nám také hlídka městské policie i kamarádi, kteří hlídali postranní uličky, aby kvůli bezpečnosti na náměstí nikdo nebyl.


Na jakou techniku natáčíte?
Tonda: Poslední dva roky používáme převážně digitální zrcadlovku Panasonic GH4. Nyní jsme ale udělali s naším novým dronem krok dopředu a připravili jsme ho pro filmové kamery většího typu. Dokáže uzvednout až šest kilo, takže pak můžeme používat i jinou techniku. Čím dál více je po záběrech ze vzduchu větší poptávka, takže i my se snažíme přizpůsobovat.
Na ovládání dronu musíte být dva, kdo zastává jakou funkci?
Filip: Já řídím vrtulník.
Tonda: A já mám zase další ovládání, ale kamery. Mám přímo náhled toho, co snímáme. Musíme být spolu sehraní.
Filip: Je to jeden z našich klíčových úspěchů, že to už od začátku děláme spolu. Museli jsme na tom pracovat, nešlo by to jen tak lehce, kdyby se potkali dva neznámí lidé. Přirovnal bych to k tomu, že by vám někdo mačkal spojku a zároveň řadil a vy drželi volant.
Tonda: Nebo si zkusit zavázat botu vaší pravou rukou a mojí levou (smích)


Kolik stojí pořízení dronu?
Filip: V minulosti, kdy ještě spoustu částí nebylo, tak jsme si je museli sami vyrobit. Navrhli jsme si je sami, zašli do železářství a postavili. Pořízení našeho nejnovějšího dronu vyšlo přibližně na tři sta tisíc korun. Plus ještě kamera.


Pracujete na záběrech i v postprodukci?
Tonda: Spíše jsme se stali dodavateli leteckých záběrů pro produkce, které už na to mají svoje lidi. Nejvíce spolupracujeme s Českou televizí, pro které točíme hlavně dokumenty. Pak točíme i pro komerci nebo hranou tvorbu. Naposledy jsme třeba nátáčeli reklamu na novou Škodu Kodiaq v Norsku nebo historický film "Hlas pro římského krále" o Karlu IV.
Filip: Ale máme svůj showreel, který ukazuje záběry naší práce z posledních let.


Trávíte spolu i svůj volný čas?
Tonda: No tak my toho volného času zase moc nemáme...
Filip: Když natáčíme tak jsme spolu vlastně pořád. Ale když už máme volno, tak jsme rádi, že si od sebe můžeme odpočinout (smích).

Copterfilm sídlí u neředínského letiště a pro více informací se můžete podívat zde.

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.