čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Z OLOMOUCE DO HIMÁLAJE #3: První pohled na Everest

Dva kamarádi a kolegové Jerguš Jeso Szczotka a Petr Vrba se rozhodli vyrazit z Olomouce do nejvyšších pater světa. Chtějí zdolat horu Island Peak, která leží v Himálaji a je vysoká 6200 metrů. Cestu Jesa a Petra sledujeme společně. Třetí díl blogu, který píší sami cestovatelé, je tady. Na titulní fotce kluci stojí před vrcholem, kvůli kterému přijeli, jmenuje se Island Peak.

Brzy ráno se probouzíme ve vesnici Phakding, kde jsme strávili první noc po příletu do Lukly. Náš další cíl je proslulá himálajská vesnice Namche Bazar, která leží ve výšce necelých tří a půl kiometru nad mořem. Míjíme zástupy trekařů, jaků a nosičů. Cesta vede hlubokým údolím a musíme překonat několik vysokých stoupání a projít přes několik visutých mostů, které se ve větru nebezpečně kymácí. Člověk k přejití takového mostu potřebuje jistou dávku odvahy, ale my stoupáme strým terénem směrem k Namche.

Jerguš Jeso Szczotka a Petr Vrba jsou kamarádi a kolegové, kteří se společně rozhodli vyrazit do Himálaje a zdolat horu Island Peak. Jerguš pochází z východoslovenských Košic, pracuje jako specialista distribuce v olomoucké firmě LORIKA CZ a jeho láskou jsou mimo jiné street workout a hudba. Petr je rodilý Olomoučák, pracuje jako technik a mezi jeho záliby patří degustace piva, cyklistika a tenis.

Cesta je dlouhá a náročná a my začínáme pociťovat první známky opravdové výšky. Stoupáme pomalu a náš průvodce Tenjin pozoruje každý náš krok. Často od něj slyšíme nepálské "Bistārai, Bistārai," což znamená pomalu. Na půli cesty v tomto prudkém stoupání jsme poprvé uviděli nejvyšší horu světa Mount Everest.

Po asi osmihodinovém treku, při kterém jsme překonali převýšení 1200 metrů, jsme dorazili do našeho dnešního cíle Namche. Po rychlém občerstvení nepálskými momo knedlíky jsme se vydali na ubytovnu. Výška byla cítit. Bolest hlavy a celková slabost nám nedovolila poznat Namche blíž. Tento den jsme zkrátka věnovali odpočinku.

Druhý den už byl však vyčleněn aklimatizaci a náš cíl byl 4 tisíce metrů vysoký "kopec" Khumjung. Brzy ráno tedy vyrážíme strmou cestou vzhůru. Dýchání je velice obtížné, ale naše těla si pomalu zvykají. Otevírá se nám pohled na téměř sedmitisícový vrchol Ama Dablam a za ním tyčící se Everest.

Naším průvodce se stává potulný pes, který nás doprovodil až do cílových čtyř tisíc metrů, kde usnul a zůstal. Cestou zpět jsme navštívili školu, kterou založil Edmund Hillary a minuli jsme vysloužilé letiště Sengboche, kde dnes už přistávají pouze vrtulníky.

Sestup zpět do Namche je velice strmý a musíme si hlídat každý krok. Závrať by v tuto chvíli byla opravdu nepříjemná věc. Při sestupu vidíme Namche doslova z ptačí perspektivy a je to dechberoucí pohled na toto "hlavní město Himálaje." Nepřestává mě fascinovat, jak mohlo být tohle vybudováno v takovém terénu, je to město s duší.

Následující den jsme absolvovali zatím nejdelší a nejnáročnější pochod. Několikrát jsme sestoupali a vystoupali převýšení až čtyř set metrů velmi obtížným terénem. Strmá stoupání místními lesy nám braly hodně sil, ale povzbuzením pro nás byly krásné výhledy. Nabízel se nám pohled na tyrkysově modrou řeku, která lemovala téměř celou naši cestu.

Několikrát nás na cestě minuli pastevci se svými stády. Je až neuvěřitelné, jak hbitě se jaci dokážou po těchto strmých skalnatých stezkách pohybovat. Musíme být hodně opatrní, jak vám z cesty neuhne a je dobré se vyhýbat cestou nahoru do svahu, jinak by hrozil pád do propasti.

Dostali jsme se na stezku, která je poznamenaná nedávným zemětřesením. Řemeslníci ji postupně opravují, ručně otesávají kameny dlátem a palicí. Na výsledek jejich dosavadní práce je neuvěřitelný pohled. Stezka je místy utržená, kolem jsou popadané sloupy vysokého napětí, které je nutné obejít a musíme být hodně opatrní.

Hurá, Pangboche, náš dnešní cíl. Dáváme si vydatný dál bhat, s naším průvodcem a nosičem se ohříváme u provizorních kamen a uleháme do spacáku.

Brzy ráno vyrážíe do poslední civilizované osady, kde máme naplánovaný dlouhý odpočinek před blížícím se výstupem na Island Peak. Cesta sice nebyla dlouhá, ale nebyla jednoduchá. Dengboche leží ve výšce 4400 metrů nad mořem, takže musíme opět překonat pořádnou porci výškových metrů.

Cestou nás míjí několik dětí, které spěchají do školy, některé z nich jedou na oslech. Tato osada se nachází v blízkosti Everestu. Volný čas zde věnujeme osobní hygieně, praní špinavých věcí a relaxaci. V dálce už je vidět vrchol, kvůli kterému jsme přijeli, Island Peak. Atmosféra je zde úžasná, poprvé ochutnáváme steak z jaka. Následující dny naše kroky povedou do základního tábora hory Island Peak.


Předchozí díly

Z OLOMOUCE DO HIMÁLAJE #1: Z Olomouce přes nejnebezpečnější letiště světa do základního tábora

Z OLOMOUCE DO HIMÁLAJE #2: Pět stupňů na hotelovém pokoji a návštěva dětského domova

Autoři | Foto Petr Vrba, Jerguš Szczotka

Štítky blog, Himálaj, hory, Olomouc, horolezci, Petr Vrba, Jerguš Szczotka

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.