neděle 24. října 2021 Nina

Olomouc otestuje třídění gastroodpadu. Bude z něj bioplyn či energie

Čtyři desítky nádob na sběr kuchyňského odpadu v listopadu na sídlišti Povel v Olomouci zkušebně instaluje firma Energy financial group, která v Rapotíně na Šumpersku provozuje bioplynovou stanici. Pokud se třídění a sběr gastroopadu osvědčí, mohly by v polovině příštího roku být sběrné nádoby i v dalších částech Olomouce.

"Větší separaci vytřiditelných složek biologicky rozložitelného komunálního odpadu nám nově ukládá legislativa a já jsem moc rád, že se nám podařilo navázat spolupráci s firmou, která projekt nazvaný Třídím gastro úspěšně odstartovala už na Šumpersku," uvedl náměstek olomouckého primátora Otakar Bačák (spOLečně). Na sídlišti Povel bude v listopadu rozmístěno 40 tmavě hnědých nádob s označením gastroopad, každá o objemu 120 litrů.

Nové sběrné nádoby na gastroodpad v ulicích Olomouce (mapa)
ulice Finská, Heleny Malířové, Heyrovského, Janského, Jeremiášova, Kischova, kpt. Jaroše, Lužická, Nedvědova, Sienkiewiczova, Nešporova, Schweitzerova, V Křovinách, Velkomoravská

Lidé do nich můžou vyhazovat tepelně upravené i neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu. "Věřím, že pokud budou Olomoučané této možnosti využívat, podaří se poměrně výrazně snížit podíl směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku," podotkl Bačák.

Kuchyňský odpad najde v Rapotíně energetické využití při výrobě biometanu, elektřiny a tepla. "Nový odpadový zákon ukládá obcím povinnost omezit skládkování znovu využitelných a recyklovatelných složek komunálního odpadu a my nyní vycházíme vstříc jejich poptávce po separaci gastroodpadu. Ta má být navíc brzy pro obce povinná," uvedl výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr.

Projekt Třídím gastro před časem začal v několik obcích na Šumpersku. Nádoby na kuchyňské zbytky jsou zatím v Šumperku, Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově. "Rozhodli jsme se projekt pilotně zahájit v okolí naší bioplynové stanice v Rapotíně, abychom viděli, jak se ujme. Po čtvrt roce od spuštění už víme, že jdeme správným směrem, čemuž napovídá i nově navázaná spolupráce s Olomoucí," řekl Voltr.

"Ze Šumperka k nám do Rapotína každý týden putují více než dvě tuny biologicky rozložitelného odpadu. To ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití. Takové množství dokáže zajistit elektřinu na celý rok až pro 40 domácností nebo vytvořit bioCNG k ujetí zhruba 100.000 km," dodal Voltr.

Zařízení ECR Rapotín vzniklo v areálu bývalých skláren a zajišťuje svoz, příjem a třídění odpadů. Zároveň v něm funguje bioplynová stanice. Centrum může ročně zpracovat až 30.000 tun bioodpadu, přičemž jeho produkty jsou bioplyn a organicko-minerální hnojiva. V roce 2019 k nim přibylo i zařízení na úpravu bioplynu, kterého ročně dokáže vyrobit až 1,3 milionu metrů krychlových biometanu.

Recyklace a likvidace. Zákaz skládkování přinese změny i navýšení poplatků za odpady

Na řadu složitých otázek a problémů naráží obce při řešení odpadového hospodářství. Systém nakládání s odpady v Olomouckém kraji řeší dvojice organizací, které mají nové vedení i stanovy a musejí se vypořádat také se zákazem skládkování od roku...

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Pixabay.com, Statutární město Olomouc

Štítky Odpady, třídění odpadu, životní prostředí, elektřina, Olomouc, Šumperk

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.