neděle 5. prosince 2021 Jitka

Divadelník Petr Oslzlý ve své knize vzpomíná na Prostějov, ale i na události Sametové revoluce

Brzy uběhne dvaatřicet let od Sametové revoluce. Aktérem těchto událostí byl herec, dramaturg, režisér, divadelní pedagog, ředitel Centra experimentálního divadla, rektor JAMU Brně a bývalý Prostějovák Petr Oslzlý.

Zrovna nedávno vyšla jeho kniha nazvaná Vzpomínky s podtitulem Husa na provázku, univerzita v bytě, s Havlem na Hradě, houfy bílých psíčků v dramaturgii i v životě… Vzpomínky původně vysílala stanice Vltava, úspěch pořadu vedl ke knižnímu zpracování. 

"Kniha je jako jeden z rozběhů k uceleným pamětem, které možná nikdy nenapíšu, jako jejich zlomek, dosti podstatný a naplněný řadou příběhů a postav, jež v mém životě byly hodně důležité, zde však mohly být jen načrtnuté, stejně jako jsou zde jen načrtnuté mé dosavadní životní osudy,“ napsal v úvodu knihy Petr Oslzlý

Publikace je rozdělena do deseti vypravování. V  prvním se vrací do města svého dětství a mládí, do Prostějova.

Léta prostějovská, doba studia i divadelních začátků

Petr Oslzlý je svým dětstvím a mládím spjatý s Prostějovem. Narodil se 26. dubna 1945 v Konici, kde se rodina ukrývala před leteckým útokem na Prostějov. Pochází z rodiny kožešníka Alberta Oslzlého. Kožešníkem byl už jeho dědeček Albert Oslzlý, který pocházel z vinařského rodu z Velkých Bílovic a v roce 1912 se usadil v Kralickém háji, kde provozoval kožešnickou firmu.

Otec Albert Oslzlý byl předválečným radním za národně demokratickou stranu. V roce 1927 v Prostějově s Františkem Frýbortem založil Divadlo Hanácké obce a byl jeho manažerem. Bytostný demokrat, milovník historie a ctitel Aloise Rašína přivedl syna k demokratickým hodnotám i k divadlu. Po mamince získal syn zase výtvarný talent.

Kvůli svému třídnímu původu však mladík nesměl studovat na žádné střední škole v tehdejším Československu. Vyučil se proto kovomodelářem v Železárnách Petra Bezruče v Olomouci. Potom studoval na strojnické průmyslovce a následně dva roky strojařinu na VUT v Brně.

Divadelní vědu a dějiny umění mohl Petr Oslzlý začít studovat až v roce 1968 na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval je úspěšně v roce 1973. Zároveň absolvoval semináře divadelní režie u Bořivoje Srby a hrál v experimentálním studentském divadle Quidam.

Divadlo Na provázku

Další léta jeho působení jsou spjatá od roku 1972 s divadlem Na provázku, kde nastoupil jako dramaturg a později se stal uměleckým vedoucím divadla. Zároveň byl autorem řady scénářů, adaptací a dramatizací. 

Poznáváme jeho divadelní kolegy, přátele a další kulturní osobnosti, jako jsou Peter Scherhaufer, Ivo Krobot, Bolek Polívka, Miroslav Donutil, Joska Skalník, Zdeněk Pospíšil nebo překladatelé Jaroslav Kořán, Miroslav Zelinský. Poznáváme také jeho zápas s cenzurou, která tehdy oficiálně neexistovala například při uvedení Hamleta.

Neméně zajímavá je v letech 1984 až 1989 Oslzlého činnost organizátora Podzemní univerzity, která probíhala v jeho brněnském bytě. Jednalo se o semináře připravované ve spolupráci s Rogerem Scrutonem a Jiřím Müllerem. Patřily k tomu také pozoruhodné brněnské návštěvy Miloše Formana, Kurta Vonneguta, Johna Updika či Williama Styrona.

Oslzlý jako občanský aktivista

Další vzpomínky patří Oslzlého práci na poli občanských aktivit. Byl organizátorem divadelní stávky v roce 1989 a zároveň dramaturgem velkých pražských mítinků a členem vedení Občanského fóra. Pozoruhodné vzpomínky najdeme i na Václava Havla, se kterým se poprvé setkal jako student v roce 1973 v Divadle na okraji. Pro Havla později pracoval ve funkci poradce, asistenta a ředitele kulturní sekce Kanceláře prezidenta republiky.

Petr Oslzlý v knize často vzpomíná na Prostějov. "Na konci března 1985 se HaDivadlo připravovalo na stěhování do Brna a loučilo se s Prostějovem velkou akcí Dílna, která byla přehlídkou jeho inscenací a tvorby spřátelených divadel včetně Divadla na provázku. Bydlel jsem tehdy u mámy v bytě, v němž jsem odmalička vyrůstal, a spal záměrně v otcově posteli, z níž ho odvezli do nemocnice. Strašně jsem tou ztrátou trpěl a každou noc po konci posledního představení a dlouhém sezení v hospodě jsem chodil ulicemi Prostějova bosky s botami v rukou, abych kráčel po těch stejných místech, po kterých chodil můj otec, a byl tak v co nejtěsnějším spojení s ním," vzpomíná například Oslzlý.

Bývalý prezident Václav Havel bude mít v Prostějově na památku svůj strom

Bojovník za svobodu, hlavní postava Sametové revoluce a bývalý prezident Václav Havel bude mít v Prostějově svůj strom. Radnice nyní hledá vhodné místo, kam by strom mohla ještě letos vysadit.

Hodnocení článku je 80 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Hana Bartková, prostejovnarovinu.cz

Štítky Oslzlý, Havel, vzpomínky, kniha, divadlo, Prostějov

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.