sobota 28. listopadu 2020 René

Arcibiskupství připomene Jana Sarkandera. Vydá o něm knihu

Olomoucké arcibiskupství představí v polovině března novou knihu o českém světci, římskokatolickém knězi a patronovi ochrany zpovědního tajemství Janu Sarkanderovi. Stane se tak v předvečer letošního 400. výročí jeho mučednické smrti. Publikaci sepsal kolektiv autorů pod vedením prostějovského historika Karla Kavičky. Veřejnosti se představí při slavnostním večeru 16. března v olomouckém Arcibiskupském paláci, řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Výročí světce si arcibiskupství připomíná letos řadou akcí.

Historik Kavička při práci na knize navštívil téměř všechna místa spojená se Sarkanderovým životem. „Při návštěvách jsem cítil, že odkaz Jana Sarkandera je živý: v Holešově obnovili poutní tradici, kterou zde založil právě svatý Jan, když farníky vodil k Panně Marii Svatohostýnské, a pojímají ji jako pouť smíření i s příslušníky jiných církví, v polském Skočově v Sarkanderově rodném domě na náměstí zřídili světci farní muzeum, které pravidelně pořádá mnoho akcí," uvedl autor publikace.

Při přípravě publikace prostudoval také archivní materiály a velkou část Sarkanderových životopisů. „Zaměřil jsem se i na prostudování nejdůležitější zprávy o Sarkanderově umučení, kterou sepsal olomoucký sudí Jan Scintilla pro kardinála Františka Dietrichsteina. Je psána německy, má 19 stran a v knize bude celá," řekl historik. Na psaní knihy se podíleli polský teolog Józef Budniak a polská historička Halina Szoteková. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner napsal pro knihu kapitolu Kanonizace, v níž čtenáře seznamuje s vyvrcholením procesu svatořečení Jana Sarkandera před pětadvaceti lety.

Olomoucké arcibiskupství si letos připomíná kromě 400 let od Sarkanderovy mučednické smrti 25 let od jeho svatořečení. Jubilejní rok jednoho z patronů arcidiecéze zahájil už na konci ledna benefiční koncert.

Jan Sarkander, zemřel 17. března 1620 v Olomouci. Blahoslaveným byl prohlášen v roce 1859, svatořečen v květnu 1995 papežem Janem Pavlem II. V neklidné době českého stavovského povstání a následných válečných událostech (1618-20) stál vždy na straně katolíků, čímž ale upadl v nelibost u protestantských moravských direktorů. Na následky mučení, při kterém nic neprozradil, zemřel.

Jeho smrt katolíci od počátku považovali za mučednickou. Stal se proto mučedníkem víry za zachování zpovědního tajemství. Jeho tělo, zahalené do červené látky jako symbol mučednické smrti, bylo uloženo v mariánském kostele v Předhradí v kapli sv. Vavřince. Odtud byly jeho ostatky v roce 1860 přeneseny do svatováclavského chrámu v Olomouci.

Autoři | Foto Jan Hrinda

Štítky církve, literatura, Sarkander, Olomouc

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.