sobota 1. října 2022 Igor

Ultrafialové hrátky se sklem. Zbrašovské aragonitové jeskyně hostí expozici zvanou DNA

Skleněná umělecká díla se světelnými efekty ozvláštňují letní prohlídky Zbrašovských aragonitových jeskyní v Teplicích nad Bečvou. Jeskynní prostory zdobí různorodé výtvarné instalace už řadu let. Autoři musejí při tvorbě počítat s typickými podmínkami podzemní oblasti, kde je takřka stoprocentní vzdušná vlhkost. Aktuální výstava nazvaná DNA bude k vidění až do konce října.

Tentokrát oživili krasové podzemí vymodelované kyselkou tři zástupci nejmladší generace sklářských výtvarníků: Filip Dobias, David Gábera a Jakub Petr. Jejich instalace s názvem DNA využívá ultrafialové osvětlení, které umocňuje barevně-světelné efekty skla v temných zákoutích jeskyní. „O jejich tvorbě, známé u nás i v zahraničí pod značkou Crystal Creative, v budoucnu ještě nepochybně uslyšíme,“ míní vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.

Klíčové protipovodňové opatření na Bečvě bude mít podobu suché nádrže, schválila vláda

Klíčové vodní dílo Skalička na Přerovsku, které má chránit před povodněmi více než sto tisíc obyvatel v povodí Bečvy, bude mít podobu boční suché nádrže. Voda do ní nateče, a sníží se tak průtok v řece. Tuto variantu protipovodňové ochrany...

Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní (ZAJ) pořádá výstavy výtvarného umění nepřetržitě od roku 1981, tradice byla přerušena jen v letech, kdy procházela jeskyně či provozní budova stavební rekonstrukcí. Za zrodem výstav stála iniciativa tehdejšího vedoucího ZAJ Vlastimila Helcla a jeho nápad využít jeskyně jako dějiště kulturních akcí. „V té době to byl odvážný pionýrský počin, dnes je „oživování´ prohlídek památkových či přírodních turistických cílů naprosto běžné. Během let se v jeskyních uskutečnilo mnoho výstav, koncertů a divadelních představení,“ přibližuje v tiskové zprávě Šimečková.

K objevu Zbrašovských aragonitových jeskyní (ZAJ) v místním kamenolomu došlo na přelomu roku 1912/1913. Je spojen se jmény bratří Josefa a Čeňka Chromých, kteří do nich poprvé pronikli a následně se věnovali jejich průzkumu.  V roce 1914 byla nalezena pohodlnější přístupová chodba z údolí řeky Bečvy a od roku 1926 jsou jeskyně elektricky osvětleny a zpřístupněny veřejnosti. Celková délka známých chodeb v současnosti činí 1,4 kilometru, z toho turisté zhlédnou okruh dlouhý 375 metrů. Unikátem jsou kuželovité raftové stalagmity nebo kulovité povlaky stěn připomínající koblihy. Vzácná modifikace uhličitanu vápenatého, minerál aragonit, vytváří na stěnách bílé jehlicovité krystaly. ZAJ jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se totiž kromě běžné srážkové vody podílela také teplá uhličitá kyselka. Ta se využívá ve zdejších lázních k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko se nachází nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická propast.
Zdroj: Správa jeskyní ČR

Postupem času se vytříbily zkušenosti a výstavy zůstaly natrvalo neodmyslitelnou součástí zbrašovské návštěvnické sezóny. Otevírají se vždy na počátku prázdnin a trvají zpravidla do konce hlavní sezóny. K instalacím slouží poslední zpřístupněná prostora návštěvní trasy – Mramorová síň.

Boční víceúčelová nádrž Skalička není definitivním rozhodnutím, tvrdí vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní

Zásadní nedostatky má podle vedoucí správy Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbory Šimečkové analýza, která posuzovala varianty plánovaného vodního díla Skalička na Hranicku. Multikriteriální rozbor situace vypracovaný několika vědeckými...

„Její členitá morfologie s balvanitým suťovým svahem a důsledná absence viditelných technických prvků, například zábradlí či rozvaděčů, přímo vyzývají k umístění uměleckých skulptur,“ líčí Pavel Gejdoš, tiskový mluvčí Správy jeskyní České republiky.

„Mikroklimatické podmínky podzemí, především téměř stoprocentní vzdušná vlhkost, limitují použití výtvarných materiálů, které musejí být inertní i vůči jeskynnímu prostředí a výzdobě. Nejčastěji se proto setkáme s keramikou, laminátem, osinkocementem, kamenem, sklem, ocelí či smaltem,“ objasňuje vedoucí jeskyní v Teplicích nad Bečvou Barbora Šimečková.

Výstavy prezentují podle zástupců Správy jeskyní zásadně současné autory, od těch začínajících až po renomované umělce zvučných jmen, namátkou například sochařů Olbrama Zoubka, Evy Kmentové, Miroslava Machaly, Michala Trpáka či sklářů Josefa Divína a Jaroslava Koléška.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Správa jeskyní České republiky

Štítky Kultura, umění, turistika, výlet, jeskyně, výstava, expozice, DNA, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Teplice nad Bečvou, Olomoucký kraj

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.