středa 26. února 2020 Dorota

FOTO/VIDEO: Rok 1918 připomínají v Olomouci před radnicí dobové fotky

Dvě desítky panelů s dobovými fotografiemi byly instalovány před budovou radnice v historickém centru Olomouce, kde připomínají 100 let od vzniku Československa. Snímky zachycují dění v Olomouci především v roce 1918, kdy se ve městě s německou většinou konala velká shromáždění obyvatel a radnici postupně přebírala nová česká správa. Panely s dobovými fotografiemi v centru Olomouce zůstanou do 28. října.

Obyvatelé Olomouce vznik Československa v roce 1918 podle primátorova náměstka Pavla Urbáška (ČSSD) přijali s rozdílnými pocity, jelikož většinu populace ve městě tehdy tvořili Němci. I když vztahy mezi německými a českými obyvateli Olomouce nikdy nebyly příliš vyhrocené, tak Němce vznik Československa zaskočil. „Nevěděli, jakým způsobem se budou etablovat v nové republice," řekl Urbášek.

„Největším problémem v Olomouci byla tehdy otázka bezpečnostní a vojenská..."

Ústřední postavou nově zřízeného národního výboru v Olomouci byl posléze její dlouholetý starosta a národní demokrat Richard Fischer. „Asi největší problém při převzetí nové moci byla radnice, protože německý starosta Karl Brandhuber se docela cukal, takže radnici převzala správní komise, která se vytvořila potom až 11. listopadu. Nebyla to ovšem vina jenom toho německé starosty, ale také toho, že se čeští politikové začali dohadovat o tom, kdo vlastně má být členem správní komise," podotkl Urbášek.

Převzetí města do správy nově ustaveného národního výboru na podzim roku 1918 se nakonec odehrálo bez vážnějších incidentů. „Největším problémem v Olomouci byla tehdy otázka bezpečnostní a vojenská, protože Olomouc byla doslova přeplněna rakousko-uherským vojskem, a to převážně německé a polské národnosti," uvedl Urbášek.

Bezprostředně po 28. říjnu se proto nově ustavený národní výbor snažil v Olomouci vytvořit spolehlivé bezpečnostní jednotky a zbraněmi vybavil některé členy Sokola. Vytvořena tehdy byla i vojenská jednotka z českých příslušníků olomoucké posádky.

„Pomyslná hranice byla někde mezi Olomoucí a Šternberkem..."

„Potom se (národní výbor) snažil urychleně demobilizovat vojáky německé a polské národnosti, což fungovalo docela dobře, protože vojáci se chtěli vrátit domů," podotkl Urbášek. Polští vojáci ale s odchodem příliš nepospíchali, takže podle Urbáška museli být jistým způsobem upláceni,aby Olomouc co nejrychleji opustili.

Po vzniku samostatného Československa byly v pohraničních oblastech nového státu osídlených především německým obyvatelstvem zřízeny čtyři samostatné provincie. „Pomyslná hranice byla někde mezi Olomoucí a Šternberkem. To vytvářelo tlak na vojáky v Olomouci," dodal Urbášek.

Podle autorů výstavy Hany Jakůbkové a Karla Podolského má expozice představit veřejnosti jednoduchým a vizuálně zajímavým způsobem období od poslední návštěvy císaře Karla I. v Olomouci, přes podzimní události v roce 1918 až k návštěvě T.G. Masaryka v roce 1921. Na jednom z panelů jsou pak dobové pohlednice z Olomouce. „Autoři poukázali také na významnou roli československých legionářů, sokolů a dalších spolků po převzetí správy Velké Olomouce Čechy," dodal Urbášek.

Autoři | Foto Ivo Spisar

Štítky fotky, historie, výstava, Olomouc

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.