středa 5. srpna 2020 Kristián

DRBNA HISTORIČKA: Pětasedmdesáté výročí obětí holokaustu. Jak na tuto tragédii vzpomíná Olomouc?

Sedmadvacátý leden je Mezinárodním dnem památky obětí holokaustu a zároveň dnem, kdy byla Rudou armádou osvobozena Osvětim. Co ale tragická událost jménem holokaust znamenala pro židovské obyvatelstvo v Olomouci a okolí? Zodpoví Drbna historička.

Pád a utrpení židovského národa v Olomouci potažmo v celé republice předznamenalo vypálení olomoucké synagogy hned první den nacistické okupace v roce 1939. Další tři roky byli židé postupně zbavováni svých práv i majetku v rámci norimberských zákonů. Zejména takzvaný Zákon o ochraně krve židovskou populaci diskriminoval a mimo jiné vedl až ke genocidě monstrózních rozměrů napříč celou Evropou.

 V pozdější fázi války přistoupilo nacistické Německo k systematickému vyhlazování Židů, ale i politických vězňů a dalších pro režim nepohodlných osob v takzvaných vyhlazovacích táborech. Tento osud čekal i řadu Židů z Olomouce a okolí. V roce 1942 vyjely z Olomouce čtyři transporty do Terezína a později do vyhlazovacích táborů. Poslední transport vyjel až v roce 1945. Celkově nacisté z Olomoucka deportovali 3 498 lidí, značná část se zpět už nikdy nevrátila. Židovský den připomínky obětem holokaustu s názvem Jom ha-šo’a v Olomouci každoročně slaví v obřadní síni židovského hřbitova v Neředíně. Tryzna letos vychází na 20.-21. dubna. Ve vyhlazovacích táborech po celé Evropě bylo zabito na tři miliony Židů, podobný počet nacisté zavraždili mimo tyto tábory. Dohromady v tomto období bylo zabito přibližně šest milionů židů, tedy dvě třetiny jejich celkové populace v Evropě.

 Po roce 1945 přeživší holokaustu obnovili židovskou obec v Olomouci. Ta ale díky poklesu židovské populace a změně v krajském zřízení vydržela jen do roku 1962. Ta byla obnovena až po Sametové revoluci v roce 1991. Současná židovská obec tak v Olomouci existuje pouhých 29 let ačkoli zde Židé přebývají už od 11. století. První velký příznak antisemitismu přinesla polovina 15. století, kdy bylo kvůli vlivnému františkánskému kazateli Janu Kapistranovi z města vyhnáno veškeré židovské obyvatelstvo. Až na výjimky tento zákaz trval po další čtyři století až do roku 1848, kdy židé začali postupně nabývat svých plných občanských práv.  

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo4 čtenářů

Autoři | Foto Ron Porter

Štítky Holokaust, historie, Židé, nacismus

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.