pondělí 18. ledna 2021 Vladislav

Zákřov u Tršic si připomíná 75 pět let od brutálního masakru devatenácti mužů Němci a kozáky

Jedním ze symbolů německých zvěrstev páchaných za druhé světové války jsou hromadné vraždy civilistů. Tyto barbarské činy páchaly německé síly i jim sloužící jednotky jiných národností ve všech okupovaných zemích. V Česku je nejhrůznějším příkladem těchto činů vyvraždění a vypálení středočeských Lidic, byly však desítky dalších případů. Jedním z nich je brutální vražda 19 mužů z osady Zákřov u Tršic na Olomoucku německými okupanty a rusky mluvícími kozáky v německých službách 20. dubna 1945.

Do Zákřova, nyní části obce Tršice na Olomoucku, dorazili příslušníci gestapa a prapor kozáků pod záminkou hledání partyzánů 18. dubna 1945. Večer obec obklíčili a začali zapalovat jednotlivá stavení. Muži byli pozatýkáni a 23 z nich bylo odvedeno do nedalekého Velkého Újezdu, kde je příslušníci gestapa a kozáci vyslýchali. Čtyři z nich gestapo propustilo, ale 19 mužů 20. dubna 1945 odvezli do lesa k samotě Kyjanice. Muže, kteří museli podstoupit nelidské mučení, střelili do týla a těla odnesli do dřevěné boudy, polili benzinem a dehtem a zapálili.

Po válce 14. května 1945 byla těla exhumována a pohřbena na tršickém hřbitově. Ohledání ukázalo, že všichni muži měli polámané stehenní kosti a někteří z nich po výstřelu ještě žili a uhořeli tak zaživa. Mezi oběťmi byl i osmnáctiletý židovský mladík Otta Wolf, autor deníku popisujícího život jeho rodiny v úkrytu, který bývá přirovnáván k Deníku Anne Frankové.

Vražednou akci na rozkaz velitele přerovského gestapa Karla Streita, která byla součástí plánu na "vyčištění území od band", za Němce řídil jako poradce kozáckého velitele Panina přerovský gestapák Ernst Geppert, pomáhal mu olomoucký člen gestapa Josef Hykade, který se plynně domluvil česky a dostal za úkol navázat spojení s partyzány. Oba po válce přiznali aktivní účast na vraždění a byli, stejně jako Streit, v různých procesech odsouzeni k smrti a popraveni.

Vykonavateli akce byli především kozáci, konkrétně 574. kozácký prapor s krycím názvem Feuermittel, kteří se k Němcům přidali pod příslibem speciálních privilegií a kvůli nenávisti k Sovětskému svazu. V souvislosti se Zákřovem se často mluví o "vlasovcích". Jsou tak označováni i v deníku Otty Wolfa dopsaném jeho sestrou Felicitas, či na stránkách obce. Podle některých badatelů kozácká jednotka součástí Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Vlasova nebyla. "Vlasovově ROA bylo sice formálně přislíbeno podřízení kozáckých jednotek, fakticky k tomu ale nedošlo a tento prapor ROA nijak nepodléhal," píše se například na stránkách Fronta.cz.

Kozácké jednotky se koncem války pokoušely dostat do amerického zajetí. Většině z nich se to nepodařilo, padli do sovětského zajetí a byli buď popraveni nebo deportováni do gulagů. Panin a řada dalších však podle některých informací v poklidu dožili v Jižní Americe.

Na místě vraždění u Kyjanice byl v roce 1949 odhalen památník od sochaře Vladimíra Navrátila a architekta Lubomíra Šlapety (Zákřovský Žalov). Nad společným hrobem obětí byl v Tršicích postaven pomník s fotografiemi a jmény umučených, mohyla se jmény a fotografiemi stojí i v Zákřově. V roce 2012 byl u Zákřova odhalen také pomník rodině Wolfových, která se zde skrývala od června 1942. V roce 2013 byl v Tršicích odhalen památník obětí holokaustu a o rok později byla otevřena naučná stezka o události.

Autoři | Foto trsice.cz

Štítky Německo, historie, válka, 20. dubna, 1945, Zákřov, Tršice, kozáci, vlasovci

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.