neděle 26. září 2021 Andrea

Kameny zmizelých: Doktor Sonnenmark si v koncentračním táboře v Buchenwaldu prožil peklo

Spolek Hanácký Jeruzalém s podporou radnice uložil v ulicích města Prostějova další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Olomoucká Drbna postupně přináší příběhy lidí, které kameny připomínají.

Kámen zmizelých za Roberta, Martu a Mirjam Sonnenmarkovy je v Kollárově ulici 7 v Prostějově, což je poslední adresa, odkud Marta a Mirjam odcházely do transportu. Dříve celá rodina žila v domě v ulici Aloise Krále 9, tehdejší Jeronýmově ulici.

Kameny zmizelých
Kameny zmizelých nebo Stolpersteine se většinou dávají do míst, kde oběti holocaustu žili nebo odkud byli nuceni odcházet do transportů. Na štítku každého kamene je uvedeno jméno oběti, datum narození a úmrtí, respektive poslední známé datum, kdy dotyční ještě prokazatelně žili. Nejčastěji se tak jedná o datum nástupu do transportu do vyhlazovacího tábora.

"Doktor Sonnenmark byl advokát, dlouholetý zastupitel a člen rady města a byl také předním představitelem zdejší Židovské obce a předsedou spolku Místní skupina sionistická. Jako významný veřejný a spolkový činitel byl v rámci akce Albrecht I. zatčen a deportován společně s dalšími jednadvaceti prostějovskými občany 1. září 1939 do sběrného tábora do Štěpánova u Olomouce," popisuje Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém.

Následovalo vězení v Brně a koncentrační tábory v Dachau a Buchenwaldu a nakonec v Osvětimi-Březince, kde byl Robert Sonnenmark 25. listopadu 1942 zavražděn. Jeho manželka a dvanáctiletá dcera byly 8. července 1942 deportovány do Terezína, odtud do Osvětimi, kde byly 19. října 1944 rovněž zavražděny.

Sonnenmark pocházel z rakouského Hohenau

Robert Sonnenmark se narodil 21. března 1888 v židovské rodině v rakouském Hohenau. S manželkou Martou rozenou Huberovou se usadil v Prostějově, kde měl v domě číslo 23 v ulici Vápenice advokátní kancelář. S rodinou bydlel v domě v Komenského ulici 24, později v Jeronýmově ulici 9, nyní Aloise Krále. Měli dvě děti, syna Petra, narozeného v roce 1926, a dceru Mirjam, narozenou 1932.

Sonnenmark patřil k významným prostějovským židovským politickým činitelům. Po čtyři volební období byl zastupitelem města a členem rady v letech 1924 až 1939.

"Zpočátku kandidoval za Židovskou národní stranu, ve volbách v roce 1936 za Spojené židovské strany. Jako radní měl na starosti referát komunikací a železnic a právní referát magistrátu. Od roku 1936 byl také členem komise pro postavení Masarykova pomníku v Prostějově," uvedla Gáborová.

Sonnenmark byl také členem židovské obce a předsedou spolku Místní skupina sionistická. 17. února 1939 jako zástupce Židovské obce jednal s vedením města ohledně prodeje starého židovského hřbitova v Prostějově. Židovská komunita tehdy prodej odmítla z náboženských důvodů.

Dovolená na dobu neurčitou

V dubnu 1939 Sonnenmarkovi starosta města Prostějova Jan Sedláček sdělil, že z příkazu gestapa se nesmí jako člověk židovského původu účastnit schůzí zastupitelstva, rady a dalších orgánů města a byla mu udělena dovolená na dobu neurčitou.

Jako člen vedení prostějovské Židovské obce byl Robert Sonnenmark zatčen 1. září 1939 v rámci zatýkací akce gestapa v protektorátu s názvem Albrecht I. Celkem bylo tehdy zatčeno 22 Prostějovanů, z toho 11 Židů. Mezi nimi byli členové židovské obce, advokáti, lékaři, obchodníci a továrníci.

Sonnenmark byl odvezen do sběrného tábora ve Štěpánově u Olomouce, který se nacházel v objektu administrativní budovy bývalých železáren. 8. září 1939 byl odtud autobusem státních drah odvezen do Brna a následně vlakem do koncentračního tábora v Dachau. 26. září 1939 byl naložen do dobytčího vagonu a deportován do koncentračního táboru v Buchenwaldu.

Bití v koncentračním táboře v Buchenwaldu

Podle vzpomínek jeho spoluvězně, prostějovského středoškolského profesora a regionálního historika Vojtěcha Janouška si zde Sonnenmark prožil hotové peklo.

„Tělesné bití, odstřelování při překračování demarkační čáry na pracovištích, uvazování na stromy, honění poklusem v těžké práci, hladovky trvající i několik dnů, plánovité hladovění, které mělo za následek pokles váhy, u některých až pod 50 kg, odpírání lékařského ošetření v nemoci, zpívání jednotvárných buchenwaldských písní zesměšňujících Židy. Židé jako ostatní dostali jen ráno čaj s kouskem chleba, v poledne čaj s kouskem chleba a margarín, a to ne vždy. To vše podlamovalo zdraví židů, tělesně chřadli a umírali. Duševně se však statečně drželi. Ačkoliv některým esesáci denně bitím zkrvavili hlavy, nepodlehli depresi z beznadějné budoucnosti a nezoufali si,“ uvedl Janoušek.

Od roku 1942 byl Sonnenmark vězněn v Osvětimi, kde byl 25. listopadu 1942 v Osvětimi-Březince zavražděn. Z rodiny se zachránil jen syn Petr Ruben Sonnenmark, který se v říjnu 1939 odstěhoval do Palestiny. Žil v Tel Avivu a potom v USA v Boca Raton na Floridě, kde 22. listopadu 2010 zemřel.

Jméno Roberta Sonnenmarka jako radního města je připomenuto na pamětní desce v přízemí prostějovské radnice.

Verše Mirjam Sonnenmarkové
„Nic netrvá na světě věčně,
Praví nám minulý čas,
Každý tu pobude chvilku
A již se stěhuje zas.“

Kameny zmizelých: Příbuzní Maud Beerové zahynuli jako oběti holocaustu

Spolek Hanácký Jeruzalém s podporou radnice uložil v ulicích města Prostějova další Kameny zmizelých za oběti holocaustu. Olomoucká Drbna postupně přináší příběhy lidí, které kameny připomínají.

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Hanácký Jeruzalém

Štítky Kameny zmizelých, Sonnenmark, Hanácký Jeruzalém, Prostějov

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.