úterý 27. září 2022 Jonáš

Sluneční hodiny na Václavském náměstí patří k nejstarším v Olomouci z období baroka

Sluneční hodiny na Václavském náměstí v Olomouci byly objeveny v roce 2000 při sondážním průzkumu Hospodářského dvora, rekonstruovaného pro technické a administrativní zázemí Arcidiecézního muzea. Obohacují nevelký soubor olomouckých barokních hodin. Dobou vzniku jsou mezi nimi zatím nejstarší.

Malované nástěnné sluneční hodiny pokrývají část původně volného štítového průčelí sousední rezidence kapitulního notáře. Fragment jihovýchodně orientované, mírně se zalamující fasády s hodinami je tvořen rytým prostřídaným nárožním kvádrováním a dvěma okny, prolamujícími trojúhelníkový štít. Hlazená jednovrstvá omítka, opatřená vápenným pačokem, byla na zdivo nanášena v pásových vrstvách. Ryté okenní pasparty i nárožní kvádrování byly zvýrazněny šedým vápenným nátěrem, na části fasády se dochovaly zbytky okrového tónování.

Hodiny poloorlojního typu, o rozměru 312 x 218 cm, jsou namalovány obvyklou barokní technikou fresco-secco. Základ malby byl proveden freskou na čerstvě nanesené vrstvě omítky, v horní části poměrně hrubozrnné, dokončena byla „na sucho“, technikou secco. Na průčelí se hodiny dochovaly díky tomu, že se poměrně brzy po svém vzniku ocitly v podkroví raně barokního jádra sousedního Hospodářského dvora Kapitulního děkanství. Protože přístavba jižního křídla Hospodářského dvora nerespektovala průběh mírně zakřiveného štítového průčelí sousední rezidence se slunečními hodinami, vznikla mezi obvodovým zdivem obou objektů až 6 metrů hluboká volná mezera.

Košer jatka, židovská škola, hospoda. Prostějovské ghetto má bohatou historii

Prostějovský rodák a člen spolku Hanácký Jeruzalém Jan Lázna prožil v židovských uličkách v Prostějově, ze kterých dnes zbylo už jen torzo, své dětství. Shromáždil stovky fotografií, archivních materiálů, dokumentů a vzpomínek a dnes o nich...

Informace o stavební historii barokní rezidence, původně označované číslem 27, jsou jen velmi kusé. Její nejstarší částí je patrně obvodové zdivo s dochovaným štítovým průčelím, které podle svých konstrukcí a tvarosloví vzniklo asi už v první polovině 17. století. V 18. století, jak dokládá dispozice i typologie dochovaných kleneb přízemí, byla rezidence, později označená číslem popisným 812, barokně přestavěna. V roce 1774 v domě sídlil kapitulní notář. Podle zprávy publikované v časopise vídeňské centrální komise památkové péče z roku 1901 se v rezidenci nacházely barokní dekorativní fresky s latinskými nápisy. Jejich autory údajně byli olomoučtí malíři Bohumír Versali, František Arigone, Karel Moravec a Jan Weiskopf.

Sluneční hodiny jsou situovány blíže k levému nároží štítového průčelí. Kovový ukazatel se nedochoval. Kompoziční základ malby tvoří červeno žlutá datová síť, tvořená 7 temporálními a 7 zodiakálními ryskami se znameními zvířetníku. Namalována je na široké stáčené pásce. Spodní část pásky tvoří číselníková pasparta s oboustranným zeleným lemováním. Na paspartě jsou namalována čísla od 4 do 10, označující hodiny.

Kámen u památníku osvobození v Olomouci připomíná rok 1945, ale i okupaci v roce 1968

Model kamene s informacemi poukazujícími na osvobození města v roce 1945 i okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968 instalovali u památníku osvobození Rudou armádou v parku nedaleko centra Olomouce členové architektonického studia...

Kompozice je nahoře uvozena motivem zářícího slunce a jednořádkovým latinským nápisem kapitálou. Jeho jednotlivá slova jsou oddělena většími počátečními písmeny. Nápis zní: VERVSQVE SOL ILLABERE, Přijď pravé slunce. Kromě základního významu, vztahujícímu se k přesnému označování času, má nápis asi i smysl obecnější. Odkazuje zřejmě k solárnímu symbolu Krista, pravému slunci přicházejícímu od východu. Napovídá tomu vedle zeměpisné orientace hodin také jejich exponované umístění na fasádě jednoho z kapitulních církevních objektů, přímo proti vstupu do katedrály.

Po výstavbě jižního a přilehlé starší části západního křídla Hospodářského dvora se hodiny dostaly do jeho podkroví. Stalo se to nepochybně záhy po jejich namalování na štítové průčelí, protože se na hodinách nestačily výrazněji projevit obvyklé stopy poškození a přemaleb. Zaniklé hodiny, pro návštěvníky katedrály patrně nepostradatelné, byly zřejmě ihned nahrazeny novými hodinami, namalovanými na jižní průčelí Hospodářského dvora. Dokládá to vyobrazení na mědirytině s čárovým leptem z roku 1712 zobrazující Václavské návrší při slavnostním průvodu olomouckého biskupa kardinála Schratenbacha. Tvoří přílohu slavnostního tisku vydaného k biskupově intronizaci. Jejím autorem je olomoucký mědirytec Antonín Freindt.

HISTORIE: Kostel sv. Máří Magdalény na Bouzově patří mezi nejstarší sakrální stavby v okolí

Kostel sv. Máří Magdalény patří na Bouzovsku mezi nejstarší sakrální stavby v širokém okolí. Podle farního inventáře z roku 1804 se nachází čtvrt hodiny cesty na jih od městečka Bouzova, byl vybudován na území zaniklé vsi s příznačným...

Také tyto hodiny byly nahrazeny jinými, umístěnými na východní stranu západního křídla sousední rezidence kapitulního děkana. Dokladem jejich existence je štukový plastický rám, dobře patrný na jedné z fotografií pořízených ve 40. letech 20. století.

Hodiny v podkroví Hospodářského dvora se dnes nacházejí na chodbě vedoucí k pracovnám kustodů Arcidiecézního muzea. V roce 2001 byly restaurovány a prezentovány. Po vyčištění, hloubkové konsolidaci a vytmelení drobných defektů bylo provedena částečná rekonstrukce rytého nárožního kvádrování a omítky v horní části štítu. Barevné retuše byly prováděny lazurně s ohledem na přirozenou lokální barevnost a strukturu omítky. Datové čáry byly propojeny přes tmelené defekty. Nápis byl zrekonstruován podle ultrafialové luminiscence, chybějící písmena doplněna odlišitelnou lazurní barvou. U znamení zvěrokruhu Lva, Býka, Blíženců a Raka byly provedeny pouze drobné lokální retuše, u zbylých zodiakálních symbolů byly plošně sceleny jejich obrysy.

Restaurované hodiny významně obohacují nevelký soubor olomouckých barokních hodin. Dobou vzniku jsou mezi nimi zatím nejstarší. Namalovány byly patrně na konci 17. nebo počátku 18. století. Termínem ante quem (předtím) pro jejich vznik je zatím rok 1712, kdy je poprvé spolehlivě zachyceno již stojící jižní křídlo Hospodářského dvora, v jehož podkroví jsou tyto sluneční hodiny zachovány.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Leoš Mlčák

Štítky sluneční hodiny, baroko, historie, renovace, Václavské náměstí, Olomouc

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.