úterý 27. září 2022 Jonáš

Hanácký světlonoš z Věrovan Jaroslav Krempl by se dnes dožil devadesáti let

Dnes si připomínáme nedožité devadesátiny vlastivědného spisovatele a editora Jaroslava Krempla z Věrovan. Byl nesmírně košatou osobností. Jeden z jeho kolegů jej nazval hanáckým světlonošem, který přinášel osvětu, historii, poučení, nadhled i určitou životní filozofii.

Jaroslav Krempl se narodil 23. září 1932 v Rakodavech, nynější součástí Věrovan, a s nimi také spojil celý svůj život. Vyrůstal s otcem a starším bratrem Zdeňkem. Maminka byla těžce nemocná, starali se o ni její rodiče. Ve čtrnácti letech odešel na dvouletou textilní podnikovou školu firmy Machold do Bruntálu. Po jejím ukončení pracoval v letech 1948 až 1952 jako mistr v Moravolenu Bruntál. Následovala dvouletá pohraniční služba na Karlovarsku a studium učiliště pohraniční stráže. Potom nastoupil do Sboru národní bezpečnosti a působil v Ostravě a v Přerově na úseku veřejné bezpečnosti a kriminální služby.

V letech 1960 až 1965 studoval dálkově Právnickou fakultu UK v Praze. Jako účastník vysočanského sjezdu KSČ v roce 1968 a odpůrce vstupu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa musel z bezpečnosti odejít. V letech 1969 až 1992 pracoval jako podnikový právník a později jako vedoucí právního oddělení Přerovských strojíren. V roce 1991 byl plně rehabilitován.

Vyšla kniha Nikdy to nevzdám! Zachycuje příběh prostějovského rodáka a právníka Františka Doležela

U příležitosti padesátého výročí úmrtí Františka Doležela, který po válce vyšetřoval Krčmaňskou aféru a komunistický režim se mu za to tvrdě pomstil, vydala Vědecká knihovna v Olomouci publikaci Lubomíra Novotného Nikdy to nevzdám! Životní...

V roce 1970 se stal organizačním vedoucím Vlastivědného kroužku Otakara Bystřiny při Osvětové besedě Věrovany. Předsedou byl znalec dějin Tovačovska a Kojetínska, kronikář a archivář Bohumír Štéger. Hlavním cílem bylo souborné zpracování dějin Věrovan. Pátrali společně s odborníky po starých chodbách, po historii léčivého pramene ve Věrovanech, sbírali pověsti. Činnost kroužku v době normalizace však nebyla snadná. Mocní ideologové z  přerovského okresu jim mnohé věci vydat nepovolili a kroužek musel po určitou dobu působit pod patronátem Přerovských strojíren. Bohumír Štéger v roce 1985 zemřel a později se změnila i společenská situace. Jaroslav Krempl se proto začal orientovat na editorskou činnost.

V roce 1991 založil vydavatelství vlastivědné literatury REGION VĚROVANY. Získal nové spolupracovníky. Předsedou redakční rady se stal tehdejší starosta Oplocan Karel Šálek. Ve spolupráci s historikem Gustavem Voždou zde vycházely sešitky z historie Věrovan a okolí. Celkem jich v letech 1991 až 2007 vyšlo 87. V omezeném nákladu vydali v roce 2001 monografii Gustava Voždy Dějiny Věrovan do roku 1848. Jaroslav Krempl stál také v pozadí přípravy knihy pověstí Bohumíra Štégera Kam až dohlédneš (z věže tovačovského zámku). Podílel se na vydání knihy neznámého autora Co to je, když se na Tovačovsku řekne: Dopadls, jak korunní princ Rudolf v Trní (III. vydání, 2003). Takzvaná tovačovská rudolfiáda pojednává o tom, že korunní princ Rudolf nezemřel v Mayerlingu u Vídně, ale že byl za dramatických okolností převezen do Tovačova a v letech 1889 až 1894 byl vězněn ve věži zámku a potom na zámečku Trní.

V roce 2004 vydal Mikroregion Haná jeho publikaci Panychida za vlastence plk. Jaroslava Himra. Touto knihou byl věrovanský rodák, velitel 313. stíhací perutě československého letectva RAF, kolem něhož vládlo v minulosti mlčení a jehož jméno se nesmělo objevit ani na pomníku, plně rehabilitován.

V roce 2006 připravil se svými spolupracovníky rozsáhlý projekt „Otakar Bystřina a současná doba“. Spisovatel, advokát, humorista, hanácký prozaik a věrovanský rodák vlastním jménem Ferdinand Dostál jej přitahoval už od dětství. Součastí projektu bylo česko-slovenské kolokvium konané 27. dubna 2006 v přerovském muzeu za účasti historiků, archivářů, archivářů, zájmových badatelů, kronikářů i potomků autora. Z kolokvia vzešel stejnojmenný sborník. Vyšla také Bystřinova Hanácká legenda (4. vydání, editor František Všetička). Ve stylu Bystřinových Hanáckých figurek napsal Jaroslav Krempl tři knihy črt a povídek pod názvem Bystřinova Hanácká legenda po sto letech (2002, 2003, 2007). Dalším zajímavým sborníkem bylo Tovačovské zámecké nokturno (Region Věrovany 2007).

V roce 2008 – k 100. výročí narození Bohumíra Štégera – připravoval další projekt –„Sága rodu Štégerů“. Ten však už z důvodů vážné nemoci nemohl uskutečnit. Dokončili jej jeho spolupracovníci a byl bezpochyby důstojným připomenutím osobnosti Kremplova spolupracovníka a přítele „Bohóška“.

Jaroslav Krempl zemřel 26. dubna 2008 na leukémii ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Jeho ostatky jsou uloženy v rodinném hrobě na hřbitově v Dubu nad Moravou.

TOULKY MINULOSTÍ: Kde stával nejstarší vodní mlýn v Olomouci, zvaný Jakubský? Má i strašidelný příběh

Ve starých dobách obklopovalo město Olomouc daleko více vodních toků, které byly mnohem členitější, s dalšími malými rameny, náhony, rybníčky. Proto se v přilehlém předměstí, ale i v širokém okolí nacházela celá řada vodních mlýnů. Jeden z...

Jaroslav Krempl byl nesmírně košatou osobností. Jeden z jeho kolegů jej nazval hanáckým světlonošem, který vnášel do hlav svých spoluobčanů osvětu, historii, poučení, nadhled i určitou životní filozofii. Svým nadšením pro věc dovedl získat řadu autorů. Napříč regiony i profesemi. Mezi jeho spolupracovníky a přátele tak patřili například vědci Karel Richter, Jozef Leikert, badatelé a kronikáři Antonín Indrák, Bohumil Venclík, Jiří Jemelka, Jan Kux či Bystřinovi potomci Petr Bystřina a Nataša Jursová. Hanáckou vlastivědou doslova žil. Věnoval jí svůj čas, finanční prostředky a získal pro ni i svoje rodinné příslušníky. Byl to obětavý, skromný, pracovitý a přátelský člověk, který dovedl vnímat potřeby druhých a uměl také pomoci, například právní radou i laskavým slovem.

Mnohé jeho pořady byly vysílány slovesnou redakcí Českého rozhlasu Olomouc. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a vedoucím jeho střediska Haná. Za sborník Tovačovské zámecké nokturno obdržel Čestné uznání udělené klubem autorů literatury faktu in memoriam Jeho zásluhy „iniciátora znovuoživení bystřinovské legendy“ připomíná pamětní deska odhalená 28. srpna 2010 v obci Suchov.

Hodnocení článku je 68 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Hana Bartková

Štítky hanácký světlonoš, Jaroslav Krempl, vlastivěda, historie, spisovatel, badatel, výročí, Věrovany

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.